Velmi často můžeme vidět, a to i na vrcholových soutěžích, změnu intenzity a rytmu štěkotu psa, jenž označuje figuranta. V těch horších případech se pes po příchodu psovoda na pozici pro odvolání po psovodu otáčí, anebo se rovnou bez povelu přiřazuje k noze. Příčin může být několik, ale velmi často tento problém vzniká uspěchaným anebo nevyváženým použitím mechanických podnětů po povelu pro přivolání. Není možné psa přemlouvat
Souhlasím samozřejmě s tím, že není možné psa přemlouvat či
akceptovat nějaké pomalé přicházení. Vodítko použité při nácviku
má psa spíše jak přitáhnout, trhnutím psa přihodit k noze do
základní pozice. Jak nejrychleji to jde. Pokud se ale toto stane při
vyštěkávání, může dojít právě k porušení kontaktu s figurantem
a pes bude po příchodu psovoda ve svém výkonu rozostřen očekávaje,
že opět po vyštěkání poletí vzduchem k jeho noze. Nedávejte psovi šanci flákat práci pozdější reakcí na povel Záměrně píši spolu s povelem, protože ono léta popisované podnět po povelu je nesmysl. Nedávejte psovi šanci flákat práci pozdější reakcí na povel. Pokud máte tu možnost a pes je v dosahu vašich rukou, vodítka etc., použijte mechanických pod nětů zároveň s vyslovením povelu. Ne až po jeho vyslovení. Pejskům sluší ostnáček A také si buďte jisti, že pejsánkům, co se vzpouzej a za každou cenu chtějí po cestě z pozice, kde jsou odloženi či je někdo přidržuje, napadnout figuranta, sluší ostnáček. Velmi. Neznamená to však, že se pes má přišourat k noze a klepat se hrůzou. Celé toto použití síly musí být vybalancováno vysokým drivem psa, který figurant vždy iniciuje při vstupování do makety, respektive krátce před umístěním psa do pozice před přivoláním. Po dobu přivolání však musí stát v předepsané pozici pro vyštěkání. Jako odměnu doporučuji pochopitelně zákus. Figurant se pomalým krokem přesune před psa sedícího v přísné základní pozici u nohy psovoda, vyčká okamžik jakoby v pozici pusť a odmění jej zákusem. Přivolání cvičte zpočátku separátně, později může navazovat na nácvik revíru, kdy je po vyštěkání pes normálně odměněn zákusem. Po několika trénincích, až si budete moci být jisti, že pes nebude riskovat nepříjemný pocit vycházející z vašeho mechanického podnětu, můžete mu dát šanci na povel reagovat. Pokud by to jen trošičku flákal, pokračujte nekompromisně v použití síly. K samotnému přivolání od figuranta přistupte až potom, co psovi vybudujete sebekontrolu, kdy mu bude jasné, že pokud přistane po přivolání co nejrychleji u nohy psovoda, figurant se přišourá a bude následovat odměna zákusem. Avšak, a to nejen pro ta první přivolání, budiž pes pochopitelně pro jistotu pojištěn vodítkem, které psovod uchopí při míjení štěkajícího psa při příchodu do pozice pro jeho odvolání. Toto vodítko však slouží spíše ke korekci psa, pro přesné zaujetí základní polohy. Pokud ale dojde k nějakému zaváhání psa, nesmí psovod nikdy zaváhat v použití vodítka. To nejvíce nepříjemné již proběhlo a nebylo to při vyštěkání či jiném kontaktu s figurantem, takže nějaká drobná korekce se ztratí. Vyvarujte se stereotypu Pochopitelně po sloučení nácviku vyštěkání s nácvikem přivolání nebude pes přivoláván po každém vyštěkání. Nastala by stejná situace, jakou jsem popisoval v úvodu. Bohužel, velmi často se trénink skládá z kompletního provedení cviků tak, jak jsou na zkoušce. Je jasné, že občas se toto provést musí, ale dělat to pokaždé je blbost. Pes začne reagovat předčasně, lajdat, na druhém zákusu nepouštět etc. Vyvarujte se jakéhokoli stereotypu! Luděk Šilhavý
|
|
---|