Byť se jedná o první cvik obrany na každé zkoušce IPO, NZŘ či TART, doporučuji přistoupit k učení vyštěkání až v okamžiku, kdy jste si jisti, že pes, kterého máte zrovna v rukách, má o obranu, respektive kůži peška či rukáv, opravdu zájem. Pokud máte u psa problém se zákusem, použijte v revíru snazší materiál, než používáte normálně, to proto, aby nebyl revír učen na úkor zákusu, který je tou nejdůležitější částí obrany.
    Psa vydrážděte a určitě mu dejte kousnout ještě před nácvikem vyštěkání. Práce musí být provedena v maximálním vzruchu. Rozhodně zde neplatí, že spíše uklidněný pes spíše nevytáhne. I když to pro někoho zní logicky, vězte, že je to blbost.
    V ideálním případě po vašem odběhnutí do, anebo před maketu, zkušený psovod dokáže se psem pracovat tak, že se jej vy nebudete muset dotknout a po jejich doběhnutí před vás použijete jen povel „štěkej“, potažmo „sedni“, pokud je pes již v tomto stupni vycvičenosti. Po jakémkoli hlasovém projevu pes od vás obdrží nákusový materiál, a je to. Toto stačí opakovat a prodlužovat, ve své podstatě o nic víc nejde, protože onen psovod je zkušený a ví, jak na to a kterou cestou z mnoha se chce ubírat. Toto je v ideálním případě.
    Spíše však se vám stane, že je psovod nezkušený anebo již zkušený je, avšak jím zvolené metody nejsou až to nejlepší, co můžete jeho psu poskytnout.
    Protože jsem schopen empatizovat s kde kým, vím, proč je stále nejčastější cesta k vyštěkání, pokud psovod jako represivní faktor selže, pořádný kopanec či jiné zastrašení psa. Nad slabším psem bude mít takto pracující figurant v mžiku převahu. Bohužel, krom toho, že jej naučí nevytahovat, odnaučí jej i kousat. U psa povahově silného pak vzbudí zlobu vedoucí k prohloubení chuti okamžitě zaútočit. Zde pak po znovu a znovu opakovaném zastrašení silou k úspěšnému nevytahování taktéž dojde, ruku v ruce se zákusem poškozeným nervozitou, vzniklou právě při vítězstvích figuranta nad psem.
    Dělal jsem to stejně. Kanady, kbelik s betonem, cihla do po rukávu cvaknuvší mordy, dynamo a drát na namočeném rukávu. Jiná cesta nebyla, a když se tak ohlédnu zpět, tak je to s pocity kupodivu smíšenými, neb tak jako nerad vzpomínám na tyto metody, nemohu na druhé straně zapomenout na ty výborné psy, kteří to vydrželi. Vzpomínám, jak jsem si ťukal na čelo, když se mi snažil kdosi před dvaceti lety vysvětlit, že nejlepší je nechat psa v revíru po vyštěkání kousnout. Naštěstí jsem mu uvěřil a od té doby to nedělám jinak, stejně asi jako vy všichni. Na konci vyštěkání je zákus. To je dnes nad slunce jasné a těžko by se našel nějaký oponent.
    Problémem však stále je udržení pozornosti a intenzity štěkotu, spolu s neobtěžováním, bleskovým začátkem vyštěkání po odhalení pachatele, a výrazně sebejistý a dominantní projev.
    Právě pro onu jistotu v práci nesmíte za žádnou cenu dát psovi najevo svoji převahu. Měli byste pokračovat v tréninku, kterým pes prošel ještě před vaším využitím psovodem, a následovat podporování loudění kořisti, tak jak byl pes učen.
    Jedinou korekci, kterou shledávám přípustnou pro nácvik tohoto cviku, je použití stejné povelové techniky a podnětů, které pes zná od svého psovoda. Jsou to povely „ke mně“,“sedni“ a „štěkej“.
    První trénink nesmí psa zradit a musí podpořit jeho touhu po kořisti. Psovod se po vydráždění psa a iniciačním povelu „revír“ rozběhne se psem na krátkém vodítku napřímo k figurantovi, stojícímu v maketě či před ní, nikdy však tak, aby musela být oběhnuta. Bez nějaké přilišné korekce psa zabrzdí v okamžiku, kdy bude velmi blízko figurantem držené kořisti, ale dostatečně daleko pro fyzický kontakt. Nepožadujte žádnou poslušnost. Zatímco psovod mlčí, vy dejte psovi povel „štěkej“ a jakmile se pes ozve, okamžitě jej odměňte zákusem. Párkrát to zopakujte, až do jasného a intenzivního štěkotu. Na nekázeň a snahu se vám dostat na nákusový materiál nehleďte, naopak psa podporujte chválením a opakováním povelu „štěkej“. Vyvarujte se povelu „revír“. Je to povel pro vyslání psa. Až pes pochopí, že po štěkotu následuje odměna, přejděte k práci v poslušnosti. Psovod vybíhá se psem, opět na krátkém vodítku, po povelu „revír“, avšak již z přísně základního postoje, kde pes, byť vydrážděn, nesmí štěkat. Figurant dá v momentu dobíhání povel „sedni“ a v tom samém okamžiku musí předem poučený psovod prudkým zatlačením na zadek psa spolu s trhnutím vodítka zablokovat další psovu možnost v pohybu, a v jediném krátkém okamžiku, kdy musí mít psa pod kontrolou přidržováním jeho zádě v poloze „sedni“, předat vodítko figurantovi, a to v co nejkratší vzdálenosti od karabiny, respektive stahovacího obojku.
    Nebojte se, že by vás pes do ruky přebírající vodítko kousnul. Je plně zaměstnán nákusovým materiálem a pokud jste jej správně motivovali, o zákus do živého nestojí. V okamžiku, kdy se vám podaří sevřít vodítko, dáte psovi povel „ke mně“ spolu s trhnutím, jehož síla musí být přímo úměrná projevu psa. Pokud pes ještě bude váhat, anebo zaútočí a pokusí se o zákus, udělejte krok zpět, opakujte povel a pokud je to nezbytné, použijte i povel „sedni“. Při pokračování snahy o zákus se nezdráhejte spolu s opakováním povelů udělat další a další kroky vzad. Právě pro tuto eventualitu zásadně nedoporučuji začínat nácvik vyštěkání v maketě, nýbrž před maketou.
    V momentu, kdy dostanete psa pod svoji kontrolu, dejte povel „štěkej“, tak jak by jej dostal od psovoda. Klidně povel také opakujte. Odměňte psa okamžitě, jakmile se ozve. Nepožadujte žádné dlouhé vyštěkání. Psa podpořte spolu s psovodem velkou pochvalou a po podpoře zákusu chanellingem či klusem s nákusovým materiálem v mordě, mu s budováním drajvu nechte materiál psovodem odebrat a celé to zopakujte.
    Takto to opakujte až do doby, kdy bude psu nad slunce jasné, co se po něm chce a také, co za svou snahu dostane. Protože to nebude kopanec anebo pár facek, ale jemu známé povely, podněty a kořist, po které touží, uvidíte jak progresivní je tato metoda.
    Snažte se neustále psovi ukazovat, že , aby zvítězil, je nutné tlačit do vás štěkotem. S úspěchem to dělám tak, že se nechám, stojíc před maketou, z její zadní strany od psa „zaštěkat“ do správné pozice v maketě kde obdrží odměnu. Právě pozvolné couvání podpoří jeho chuť a odvahu. Po celou dobu však nezapomeňte psovi co nejcitlivěji ukazovat, že svou kořist rozhodně dostane, ale že musí opravdu štěkat a neobtěžovat.

FOTOGRAFIE zde	INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO zde

Poznámka k videu: Bohužel jsem neměl k dispozici psa - úplného začátečníka. Výraz figuranta musí korespondovat s naturelem, věkem, stupněm vycvičenosti psa. Ono výrazné trhnutí s povelem ke mně a sedni musí následovat po každé jeho snaze ochutnat předmět zájmu, respektive tuto možnost zákusu předcházet. Díky dospělému věku psa a stupni vycvičenosti je můj výraz zde, pochopitelně více direktivní a podporyprostý než by byl u psa měkkčího, mladšího či neukazujícího mi, že v momentě ztráty mé kontroly si do nákusového materiálu kousne. Co nejdříve vám se umístíme něco srozumitelnějšího, či lépe citlivějšího.