Ovladatelnost psa Úplně na začátku vás chci varovat, před hromadným výcvikem v řadě. Pokud je alespoň nějaká možnost,
pokuste se přemluvit toho, kdo vás vede,k individuálnímu tréninku.Výcvik v řadě je výborný, ale jen pro výcvik psovodů bez psů.
Běžně učím své žáky pracovat s imaginárním psem na vodítku. Psa může suplovat plyšový medvěd, bota atd. Pokud si nejste jistí sami
sebou, trénujte takto každý cvik. A nezapomeňte na všechno, co k tomu patří. Na správnou povelovou techniku, správnou korekci a
dopomoc a také nezapomínejte na pochvalu. Nehleďte na své okolí, jež vás bude považovat za šílence. Pokud ukážete psovi správně,
co po něm požadujete, doba výcviku se výrazně zkrátí a takovéhoto umělého psa, lze zkazit jen velmi těžko. I v budoucnu a to zejména
u počítání kroků na ovladatelnosti IPO, než vám jejich počet vejde pod kůži, cvičte bez psa. A ne jednou. Několikrát. Až do té doby,
než si budete jisti, že neztuhnete uprostřed cviku, když zapomenete, co má následovat. Povelová technika je jednoduchá. Je jím jediný povel „k noze“, který na zkouškách IPO můžete použít jen při vykročení a změně rytmu. Obraty a sed v zastavení, musí pes provádět automaticky. Povel vyslovujte zároveň s vykročením. Nesmí se vám stát, že vykročíte a až potom psovi zavelíte. Povel neopakujte. “K noze“ a pokud pes okamžite nereaguje musí následovat podnět, ať už je to nalákání pamlskem nebo hračkou, či korekce trhnutím nebo zatlačením. Pokud pes udělá chybu a vy jej vzápětí opravíte a odměníte, což je správně, může se stát, že někteří psí filutové začnou naschvál chybovat, aby přišla odměna. Neberte to teď jako pravidlo, ale snažte se, pokud toto začnete pozorovat, odměnit psa po správném vykonánní cviku a pokud to učiní s dopomocí, jen pochvalte. Základní postoj a obraty na místě jsou prvními cviky, které je třeba v rámci cviku ovladatelnosti psa učit. To aby v budoucnu na vás váš pes zíral bez jakéhokoli vašeho mlaskání, opakování povelů, trhaní ramen a jiných různých metod, jenž mohu vídat na soutěžích, jistě oceníte např. při čekání na výchozím bodu, až se vrátí ten druhý, cvičící s vámi v páru se psem, který dokončil vysilani, nebo až se rozhodčí, předlouze si cosi zapisující,či se vybavující s pořadatelem, vedoucím akce, hospitantem atd., konečně uráčí vám dát další pokyn k práci. Setrvání v zakladním postoji, považuji za nejdůležitější cvik celé poslušnosti. Pochopitelně jej lze docílit i násilím, ale věřte mi, i ten nejlépe násilím naučený cvik se může zhroutit, pokud není podložen právě udržením pozornosti něčím, co pes opravdu má rád. Je jasné, že zpočátku budete rádi, že pes zvládá obraty na místě. Pravá ruka svírá vodítko mírně prověšené, kterým ovládá přední polovinu psa. Levá ruka je připravena vždy ztlačením, či přitažením zkorigovat zadek psa. Při každém obratu spolu s povelem „ k noze“, tím nejschůdnějším a zároveň nejryhlejším způsobem dopravíte psa opět do základní pozice. Ze začátku provádíme obraty jen doprava a to o 90 a 180 stupňů. Obrat vlevo, respektive čelem vzad (jež se provádí vždy vlevo) začneme učit až po zvládnutí právě onoho následovaní při obratech vpravo a vpravo čelem vzad. Můžete si vybrat ze dvou způsobů obratů a to zejména dříve používané zařazování psa, či pro naučení jednodušší obcházení psovoda. Toto obcházení
má určitou nevýhodu v tom, že v našem zkušebním řádu je obrat na míste vlevo o 90 stupňů a pokud pes psovoda obejde, místo aby se
přiřadil, může být psovod penalizován, ale hlavně stále se opakující obrat doprava, může vést právě k onomu zavazení a tlačení se
doprava při chůzi. Pokud se vám již toto s vaším psem děje, doporučuji co nejčastěji a zejména v okamžiku této chyby prudce zastavit,
s okamžitou korekcí - levou rukou prudce zatlačit na zadek psa a pravou trhnout vodítkem vzhůru, anebo provést obrat vlevo či čelem
vzad, právě s korekcí levou rukou také, což by při obcházení bylo kontraproduktivni. Exituje spousta dalších metod, jako je např.
druhé vodítko, korigující právě záď psa, ale tyto rozhodně nejsou pro začátečníky. Tím nechci nikoho zrazovat od výuky obcházení,
u některých psů to používám, jak jsem napsal, je to mnohem rychlejší na naučení, ovšem u svých psů se kterými závodím, tuto metodu
patrně již nezvolím a to proto, že z důvodu jakési rezervy sil, či chuti k práci, vedu své psy spíše k chtivému provádění cviku,
což se právě často odrazí, ve snaze předbíhat psovoda. I dospělého psa lze hravě během týdne přeučit, ze zařazování na obcházení
a naopak, pokud budete chtít. Mám to vyzkoušeno a stačilo vždy jen pár tréninků. Nácvik chůze u nohy můžete započít, jakmile pes pochopí, že po povelu „k noze“ a následování vašeho pohybu dostane odměnu.
Začínejte ze zakladniho postoje a spolu s povelem „k noze“se rozejděte, voditko svírajic v libovolné ruce. Pamlsek který zpočátku
držte pravačkou, v podstatě psa láká a udržuje ve správné pozici. V okamžiku, kdy váš pes začne předbíhat, je na místě ruce vyměnit
a pamlsek v levačce držet v úrovni vašeho levého boku. Nejlepší jak jsem již dříve napsal, je odměňovat psa z úst, což je ovšem u
malého štěňete, nebo u psa, jenž nedokáže pamlsek ještě správně přijmout, přinejmenším kontraproduktivní. Platí, že povel „k noze“
by měl v tréninku přijít při každém rozejití a zpočátku i na obratech, tam jej ale postupně odstraňte. Neplácejte se do stehna.
Je to krok zpět. Při zastavení používejte zpočátku povel “sedni“ , ale i ten vyslovujte stále potišeji, či omezeněji, až se zcela
vytratí. Pamlsek by měl přijít minimálně po každém rozejití, obratu, změně rytmu chůze či zastavení. Korekce – ať už vodítkem či
rukou, by měla být velmi rychlá, ne zbrklá, ale s náležitým švihem, protože na jakékoli táhnutí, či pomalé tlačení, pes povětšinou
odpovídí protitahem, či zašprajcování se v nějaké, jemu v ten okamžik libé pozici. Obraty provádějte, stejně jako u nácviku obratů
na místě, zpočátku jen doprava, ať už o 90 nebo 180 stupňů a to zejména, pokud cvičíte obraty obcházení. Při obratu vlevo, přidržujte
vodítko pravou rukou a levou v oblasti slabiny psa, zkorigujte jeho pozici. Ať vás ani nenapadne za kůži na slabině zatáhnout.
Pes nesmí cítit vaši pomoc jako trest. Vybalancování korekce vzruchem Velmi lehko totiž můžete svého, třeba už dobře rozdělaného psa, pokazit příliš častou anebo neúměrnou
korekcí, která bude silnější, než motivace, pohánějící psa kupředu. Díky správnému vybudování vzruchu a závislosti na odměně,
je možné v podstatě bez problemů použít i metody, které mají svůj základ v násilí a to nejen u ovladatelnosti. Uvědomte si ale,
že jakékoli násilí může přijít až jako poslední možnost, pokud selžou veškeré ostatní možné metody. V bodoucnu, na konci tohoto
seriálu se budeme zabývat násilím podrobněji, nyní však chci jen ukázat k čemu je dobře, budovat u psa výrazný vzruch. Je to
již zmíněná rezerva, pro použití možného násilí v budoucnosti. U vás začátečníků, je to také ochrana vašeho psa, před vaším
„rupnutí nervů“, protože pokud mu je motivem v práci něco, po čem opravdu touží, je ochoten skousnout ledacos. Chápu, že tímto
zvednu vlnu rozhořčeni – že ten kdo je jaxi labilni, nemá se do výcviku pouštět. Mám zkušenost, že se to stane každému,
u prvního psa. Povětšinou k neopakovaní tohoto selhaní stačí, dlouhá náprava toho, co jsme neuváženě a ukvapeně během jednoho
okamžiku způsobili. Pochopitelně však znám i takové, kteří si musí stále dokazovat převahu, či ukájet svoji touhu velet.
|
|
---|