Nácvik odložení, a ať je to odložení v jakékoli poloze, započněte až po zvládnutí zaujmutí dané polohy na povel v základním postoji. Odměňujte zpočátku jen pamlsky, protože pes nemá ještě schopnost dostatečné sebekontroly pro vytrvání na místě, když odchází nejen psovod, ale s ním i předmět zájmu ukrytý v kapse, vyhazovači, podpaží etc.

Začínejte s odložením na místě

    Začněte v základní poloze, kdy psovi dáte ještě dodatečný povel “sedni“ a uděláte úkrok vpravo. Ihned se vraťte a psa suše pochvalte. Výrazná pochvala či nějaké oplácávání psa rozostří a bude spíše ku škodě jak ku užitku. Toto celé opakujte, úkroky mohou být dva, poté se vydejte dvěma kroky vpřed, ale do základní polohy se vraťte tak, že psa neobejdete, prostě se k němu zpět přiřadíte. Po celou dobu používejte jediný povel „sedni“, popřípadě podpořený lehkou pochvalou. Jakmile zaujmete základní pozici, psovi odměnu plivněte nebo mu ji dejte levou rukou, ať nepřetáčí hlavu přes vás. Na pomocný povel „zůstaň“ můžete zapomenout. Je většinou k ničemu a zbytečně vám bude dělat problém jeho odstraňování v budoucnu. Povel „sedni“ sám nahrazuji povelem „sed“, body za to sebrat nemohou, pokud ono ni jen šeptem zaskuhráte, povel je tak rychlejší pro vyslovení a psovi nemate hlavu ono „ni“ na konci, které je i v povelu „lehni“.
    Pokračujte obcházením psa. Nejkritičtější místo je při návratu okolo, kdy jste za ním. Jakákoli změna pozice musí být opravena s povelem a s umístěním na to stejné, naprosto totožné místo jako před chybou.

Způsob návratu ke psu je otázkou vaší volby

    Návrat ke psu byl dříve striktně okolo něj, tedy tak, že jej psovod míjel po své levé ruce a poté jej těsně zezadu obešel, aby se přiřadil do základní polohy. Jen v armádě se ke psovi navracelo přímo na místo psovoda, a tam psovod provedením obratu čelem vzad dosáhl základní polohy. Dnes mezinárodní ZŘ neudává přesně, jak ke psovi zpět, zůstaňte ale u té první možnosti. Jednak to podpoří celkový expresion, ale hlavně, pokud vás bude pískat nějaký militantní maniak či rozhodčí s latentním Korsakovým syndromem (ten měly ty babičky, co se ptávaly ještě v sedmdesátých letech v tramvaji: “Pane řidiči, jedete přes Adolf Hitler platz?“, zatímco se to již třicet let jmenovalo opět Náměstí svobody), nesebere vám body.

Pracujte pro jistotu s vodítkem na obojku

    Dalším krokem je již ponechání na místě a odchod do vzdálenosti několika kroků, obrat a návrat okolo psa do základní polohy. Pro jistotu ponechte psovi na krku normální vodítko, couračka by nemusela stačit. Pokud už pes toto zvládá, můžete jej odložit za pohybu. Rozejděte se a opravdu až po deseti, dvanácti krocích psa spolu s povelem a podporou vodítkem, kterým mírně trhnete pravou rukou vzhůru, posaďte zatlačením na jeho záď. Úplně na začátku neodmašírujte pořadovým krokem, nýbrž psa klidně přidržte za záď o krapánek delší chvilku jak okamžik a povel klidně zopakujte. Neustále kontrolujte psa, aby se nehnul. Pokud ano, vraťte se a s povelem pro sednutí psa opravte. Žádné „kde máš místo?“ a podobně !!!
    To, co má po zaujetí polohy následovat, pes už zná z předchozího nácviku, t. j. váš návrat a udržení polohy až do odměny.

Pro kontrolu použijte pomocníka

    Velmi často, a to nejen u odložení vsedě, pes pracuje bezchybně, pokud se otočíte, abyste jej zkontrolovali. Pokud ale ne, zaujímá polohu pomalu a nepřesně. Když jste sami, můžete jej kontrolovat pomocí buď velkého zrcadla, které umístíte na cvičební plochu, anebo pomocí zrcátka nalepeného na rukávu. To nejlepší je však osoba přítomná na cvičišti, která vám psa prostě pohlídá a při nekázni upozorní. Stejně tak jako při správném výkonu tento potvrdí, to abyste nekonečným dotazem „dobrý?“ psovi nepletli hlavu. Musí to být však člověk ve výcviku zběhlý, ne třeba vaše prateta, která nemůže vidět, jak se psem v rámci korekce trháte, a tak vám chybu raději zatají.

Pro upevnění povelu se k psovi vracejte vícekrát

    Poloha vsedě je pro psa nejméně přirozená, a proto je toto odložení za pohybu nejtěžší. Je potřeba, aby psovi vešlo pod kůži. A protože právě ono posazení narušuje chůzi u nohy, používám povel při opakovaném míjení psa zezadu po odložení, bez jeho uvolnění z pozice. Pes se odloží za pohybu, anebo se nechá sedět ze základní polohy. Psovod odejde a po návratu psa mine s povelem „sedni“ v místě běžného zastavení do základní pozice, znovu jej obejde a až poté jej odmění, anebo se vrací ke psu tak, že jej míjí a až po několika krocích se otáčí, může posečkat a znovu se pořadovým krokem vydá okolo psa, kde jej spolu s povelem utvrdí v pozici. Nepřehánějte to s buzerací, mějte vždy umravňování vybalancováno odměnou. Každou, i sebenepatrnější, změnu polohy však okamžitě spravte. Možná, že budete s výsledkem spokojeni. Pro ty, kterým je to málo či je jejich pejsánek poněkud prevít, bude další pokračování, zabývající se použitím síly, které vyjde v následujících číslech.

FOTOGRAFIE zde	INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO v přípravě