Odpověď na vaše otázky je obsah středně tlusté knihy o výchově psa . To co popisujete je každodenní problém skoro každého majitele štěněte dobrmana. Je to jedna z typických povah. Mohu se zeptat na matku? Kdo je chovatel?
To že začal být čistotný až v 7 měsících není u samce až tak nenormální,není to tedy vina chovatele - píšete ,že nebyl v čistotě. Pokud byl bázlivější už při odběru,jste dobrého srdce,že jste jej spasila. Chovatel nejspíš zanedbal socializaci a štěňata ponechal zavřené s matkou,bez seznamování se světem,lidmi,etc.
Tážete se zda lze povahu změnit. Do určité míry ano. Co ale jde zcela,je zakrytí tohoto strachu tak,že to nikdo nepozná a ve finále se pes převezme toto uměle vytvořené chování za vlastní,neb se mu tak bude lépe žít.
-Co tedy poradit? Pokud nechcete přijet na poradu vězte že:
-Psa co nejvíce nechat krmit a hladit od ostatních
-Co nejvíce s ním chodit mezi lidi
-Pokud se něčeho lekne,nechválit ho - ohradit se s nelibostí - netrestat! a udržet jej v povinnosti neustoupit a s předmětem či osobou vejít v takový kontakt jaký požadujete. Pokud byste jej chválila a konejšila,bude pro něj právě starchová reakce tím modelelm chování,jenž je požadováno.Je za to přeci chválen.
Pokud strach překoná,nerozplývejte se nad tím. Učinil jen to,že se choval normálně. Prostě mu ukazujte,že bání se je nenormální stav a vše kolem je OK - nic se neděje.
Nemáte až takový problém jak si myslíte. Pokud budete vytrvalá do půl roku je to OK.Po pubertě. Teď se ale připravte na nejhorší,protože rok stáří je puberta nejpubertovatější.
Při kontaktu se psy jej nenechte projebvovat dominanci ani co by se za nehet vešlo. Nemějte trauma,že se nechce postavit jiným psům. Pokud se bojí,zvládněte jeho adrenalín opět a projevem nelibosti. Prostě bát se nesmí. Ale útočit také ne.