Přivolání u dobrmana v pubertě

[Sali BNT]

Ano, samozřejmě to může fungovat, ale ne napoprvé - je to běh na dlouho trať a podle mě je to metoda zastaralá a málo efektivní. Navíc ono škubnutí může být paradoxně někdy i bolestivější než nízký stupeň u EO. Při správném použití EO u přivolání (samozřejmě u psa, co ví, co to je přivolání) je konečné řešení velmi efektovní, hodně rychlé a trvalé.

Souhlasím, ale cche to umět.

název tohoto tématu je Přivolání u dobrmana v pubertě. Což je podle mě dost specifikum. O přivoláním jako takovém by se dalo napsat mnoho stran....

ano, ale v té pubertě je právě o hubu jít do elektriky, když se majiteli nedaří udržet kontakt a ovladatelnost bez mechanických pomůcek...v pubertě je právě třeba do psa nehrabat, být na něj trpělivě vysvětlovací, zajistit ho šnůrou tam, kde v té ztřeštěnosti selhává, na pubertální hry nepřistupovat a řídit to celé svým směrem, nikoli směrem chtění psa...

[Iris]

Jo, přivolání v pubertě. Ta kačena moc dobře ví, co po ní chci, to mě štve nejvíc EO se bojím, zatím to nechci, jsem staromodní Když se chová normálně, tak cvičí i chodí s obrovskou chutí, máme z toho obě fakt radost a zábavu. Prostě se obrním trpělivostí a začnu znovu a hezky v klidu. Totiž já mám trochu zmatek v tom, jak se zachovat - ráno jsem to vzdala a šla domů ze zahrady, a když mi například dnes ráno asi po 40 minutovým stávkování, konečně přišla domů ze zahrady (zakňučela u dveří - maminko je mi zima) , tak jsem ji poslala na místo a nevěděla jsem - chválit nebo vynadat... Přišla, ale nepřišla kačena... Když jí na tý zahradě volám, tak na mě čumí, hopsinká až kolem mě, přesně tak, abych po ní nemohla hrábnout.

[Lucie]

Však ano, ta trpělivost je nejlepší cesta! Jenže ne každý to dokáže. Pokud máte možnost, holt jí nechte na té zahradě vymrznout, ať si hezky přijde sama. Vyhnete se tím i oné krizové situaci. A nebojte, je to opravdu jeden z projevů puberty. Když se jí budete věnovat jako doposavad, cvičit s ní a zaměstnávat jí mozek, nebudete mít v budoucnu problém.

[Iris]

díky moc za rady a tipy! Chci z ní mít pořádnou parťačku, tak tu pubertu nějak musíme ukočírovat já jsem šéf

[Lucie]

v pubertě je právě třeba do psa nehrabat, být na něj trpělivě vysvětlovací, zajistit ho šnůrou tam, kde v té ztřeštěnosti selhává, na pubertální hry nepřistupovat a řídit to celé svým směrem, nikoli směrem chtění psa...

Jenže ono škubnutí šňůrou je úplně stejné jako nízký level EO. Co se týče hrábnutí do psa. Akorát s tím rozdílem, že dobrman ví, že škubáte vy, kdežto u EO neví, že trest pochází od vás. Fígl je v tom, že u vás je přece dobře, bezpečně a ještě se dostane nějaký ten pamlsek. Pes nemá spojený trest s pánem! Správný prodejce EO by měl dát každému kupujícímu lekci o správném použití, nebo by si měl onen kupující tuto lekci zaplatit u nějaké zkušeného vycvikáře, když už by se vydal tímto směrem. A není to žádná věda. Pes totiž nepřemýšlí tak složitě jako člověk

[Lucie]

Ono to teď vypadá, že jsem velký zastáncem EO, ale aby nedošlo k mýlce. Je to jedna z možností. Samozřejmě nejlepší řešení je psa k sobě dostat bez použití jakýchkoliv mech.pomůcek ,jak zde psala Sali. Ale ne každý na to má. Ustát to, nedávat najevo emoce a hlavně to nevzdat.

[Sali BNT]

. Samozřejmě nejlepší řešení je psa k sobě dostat bez použití jakýchkoliv mech.pomůcek ....

pamatuju si na překrásnou situaci, kdy jsem půjčila po stopičce sedm měsíců staré Kobřici kůži bez šnůry...kobří holčička pěkně vlála s kůží po poli kolem nás, ale jaxi s tím odmítla přestat a chtěla honěnou...sice jsme úspěšně couvali směrem k autu, ale stále bezkontaktně....v autě jsem vyndala peška, navnadila čubu třískající kůží na peška a hodila jí ho...na pešku už ale byla stopovačka...čuba překousla, já se rozběhla k té kůži s druhou šnůrou, ale čuba flusla peška,bleskově odpíchla, a sebrala mi před nosem znova tu kůžu a dala si další vlající kolečko...na druhý pokus kravinek s peškem se už podařila výměna, chlap jí poodlonžoval lépe, já byla rychlejší a na kůži byla další šnůra vteřinku předtím, než čuba sekla s peškem a skočila po lepší a oblíbenější kořisti, JENŽE ta kůžička už byla pod mou kontrolou, a kroužkovali jsme, naručkovávali, bojovali s hlazením a zase kroužkovali,než se čuba nasytila, pak už mě to i nosila sama k pobojování a pak si mě za šnůru od kůže sama odvedla do auta... a od té doby se prostě nedostala k kořisti BEZ dlouhé šnůry na kořisti...než si prošla tímhle obdobím a začala sama nosti kořist k potahání.

[Sali BNT]

Lucko, víš, já neměla všechny dobrmany hloupé...šlo spíš o to, že jsem si tam vybudovala vztah, kontakt, bez šidítek, čistě na to, co si sebou nosím pořád, dvě ruce, hlas a úsměv, fyzický kontakt, roztažená náruč a to, že ty psy mám ráda, a s touhle devizou si pak můžeš dovolit i ten nízkej level na korekci, protože to tím kontaktem zas narovnáš...oni když ví, jaké jsou mantinely, jaká pravidla hry, co je dobře a co ne, tak se nerozsypou, když schválně prubnou, zda tu hranici neposunou, a drobně narazej, prostě to vezmou.
V situacích, jakou popisuju níže, je třeba za prvé to zvíře lstí dostat na šnůru, ať už na psu nebo na kořisti, a teprv pak se zapojit do té hry, během které převezmu iniciativu a tu hru začnu řídit svým směrem, aby z toho psa dobrovolně vypadlo moje řešení....

[Lucie]

Ano, ale ty jsi psala původně, že se lest používat nemá.

Lucko, já bych si s tím takhle nehrála, na přelstění psa, piškotky a tanečky, šla bych na to prostě v klídečku a kontrastem, ta připnutá desetimetrová couračka bez uzlíku nebo oka na konci je zatím věc nepřekonaná...

A popis situace s Kobrou je přeci to stejné jako s piškotem a Alexou. Princip je stejný, pomůcky jiné

[Lucie]

Lucko, víš, já neměla všechny dobrmany hloupé...šlo spíš o to, že jsem si tam vybudovala vztah, kontakt, bez šidítek, čistě na to, co si sebou nosím pořád, dvě ruce, hlas a úsměv, fyzický kontakt, roztažená náruč a to, že ty psy mám ráda, a s touhle devizou si pak můžeš dovolit i ten nízkej level na korekci, protože to tím kontaktem zas narovnáš...oni když ví, jaké jsou mantinely, jaká pravidla hry, co je dobře a co ne, tak se nerozsypou, když schválně prubnou, zda tu hranici neposunou, a drobně narazej, prostě to vezmou.
V situacích, jakou popisuju níže, je třeba za prvé to zvíře lstí dostat na šnůru, ať už na psu nebo na kořisti, a teprv pak se zapojit do té hry, během které převezmu iniciativu a tu hru začnu řídit svým směrem, aby z toho psa dobrovolně vypadlo moje řešení....

Ano, ale bavíme se o psím puberťákovi. Toho moc otevřená náruč zajímat nebude, když bude hrabat třeba krtčí díru. Někdy narazí na zajímavější věci a teď jde o to ho v tuto chvíli dostat k sobě.

[Lucie]

A myslím, že se naše diskuze začíná ubírat špatným směrem. Není třeba se přít. Každý má jiné metody. Iris poznala několik možností, mnohé z nich vyzkouší a o zkušenosti se jistě podělí. Takže já se s vámi v tomto tématu loučím a přeji hezký den.

[Iris]

určitě, díky a hezký den

[Sali BNT]

já si lstí hodila šnůru na kontrolování psa, když jsem jí tam z blbosti neměla od začátku, a pak jsem teprv začala s tou šnůrou pracovat, navázala jsem v té hře tam, kde čuba přestala, pokračovala v její hře, ale pod svou kontrolou, a příště už k tomu dojít nemuselo...zatímco tys Lucko popisovala prosté lákání na žrádlo do domu, chápu správně, že i opakovaně?
Vím, že to nebylo tvoje zvíře, čili formátovat jí sobě na ruku jsi nemohla, jejího psovoda zavolat asi nešlo, takže jinou cestu jsi v této situaci asi neměla, když jsi tam neměla šnůru. Podruhé by už ale čuba mě v té samé situaci z domu nešla bez dlouhé couračky, abych si v klidu zajistila svoje a nemusela jí druhému rozladit.
Mě, co si vybavuju, tak tyhle pokusy o taneční hry začala zkoušet až zas Kobřice, 4 psi mezi tím ani v náznaku, a hned jak s tím začala, jsem si to posichrovala poprvé lstí a pak už preventivně, a hlavně já si tu kontrolovanou čubu mohla dovolit klidně přede domem rozehrát po jejím, že domů nepůjdem, ař ráááno až bude bílý den, že se budeme honit po stráni, tak jsme se chvilku honili s mezipřivoláním, odměnou a další vlnou honičky, kdy honění a přivolání jsem udávala a střídala já, ne ona, a pak jsem řekla dost, stačí jdem dom, a šli jsme dom za drbání za uchem...

[Sali BNT]

A myslím, že se naše diskuze začíná ubírat špatným směrem. Není třeba se přít. Každý má jiné metody. Iris poznala několik možností, mnohé z nich vyzkouší a o zkušenosti se jistě podělí. Takže já se s vámi v tomto tématu loučím a přeji hezký den.

je to škoda, protože te´d si sdělujeme praktické zkušenosti, nepřeme se, to ani omylem, a pozorovatel si z toho teprv může vybrat, ono není nad kasuistiky...jinakl jak píšeš: "Toho moc otevřená náruč zajímat nebude, když bude hrabat třeba krtčí díru. Někdy narazí na zajímavější věci a teď jde o to ho v tuto chvíli dostat k sobě", tak tam je na to právě ta šnůra.....a pak ta otevřená náruč, jako srovnání tý korekce....

[Iris]

Chtěla jsem poděkovat za rady, začli jsme s dlouhou šňůrou a dnes už běhá zase odepnutá. Radostně přibíhá a celkově se to o moc zlepšilo. Pořád na tom pracuju ale jsem moc ráda za tipy! dík