Leishmania

[Katka]

Tak po úmrtí Sisi (Alessandra Halit Paša) mě postihla další rána. Zjistili jsme, že Amee je nemocná. Její nemoc se jmenuje Leishmanióza a zpusobuje ji parazit Leishmánia. V našich podmínkách se jedná víceméně o ojedinělé onemocnění. Tento parazit je přenášen pakomárem z rodu Phlebotomus, kteří se vyskytují v Jižní Evropě.

Nejdříve bych Vás ráda seznámila s tímto onemocněním citací článku pana MVDr. Stuchlého:

Leishmanióza

Původce:
"Prvoci" rodu Leishmania (ničivky) z třídy trypanozóm neboli trypanozomatidů (Trypanosomatidea), u psů zejména druhy Leishmania tropica, L. infantum, L. chagasi, L. peruviana

Výskyt:
Leishmania tropica a L. infantum se vyskytuje v jižní Evropě, Asii a Africe a způsobuje leishmaniózu Starého světa. Leishmania chagasi a L. peruviana se vyskytuje v Severní a Jižní Americe a způsobuje leishmaniózu Nového světa.

Parazitace:
Ke svému vývojovému cyklu potřebují leishmanie dva hostitele. Jedním jsou psi, kočky, lidé, příp. jiní savci, druhým drobní komárci neboli flebotomové, působící současně jako jejich přenašeči (vektoři). Pro druh Leishmania tropica a L. infantum jsou to komárci (zvaní také koutule) rodu Phlebotomus, pro druh Leishmania chagasi a L. peruviana flebotomové rodu Lutzomyia.
Leishmanie patří mezi "prvoky", tzv. bičíkovce, opatřené buď trvale, nebo aspoň v určité fázi vývojového cyklu, bičíky. V těle psa (kočky, člověka, jiného savce) cizopasí bezbičíkatá (amastigotní) stadia. Napadají buňky monocyto–makrofágového systému (monocyty jsou bílé krvinky schopné opustit krevní řečiště, proniknout do tkání postižených zánětem a změnit se v makrofágy, které pohlcují neboli fagocytují choroboplodné zárodky, např. bakterie) a další buňky retikuloendoteliálního systému (RES, součásti imunitního systému, soustavy fagocytujících buněk roztroušených v různých orgánech, zejména ve slezině, v játrech a v lymfatické tkáni). Množí se v nich, až je zcela zaplní. Napadené buňky pak praskají a uvolnění cizopasníci napadají další buňky. Flebotomové se nakazí při sání bezbičíkatými stadii cirkulujícími v periferní krvi a lymfě. Ta se v jejich těle mění ve stadia bičíkatá, která se 4. – 5. den po infekci stěhují do ezofágu (jícnu) a faryngu (hltanu), kde pokračují v intenzivním množení. Ucpávají jícen a vyvolávají u komárků hlad, který je nutí tím dychtivěji, i když marně, napadat savce na nichž obvykle sají. Přitom je infikují. V savčím hostiteli se bičíkatá stadia mění v bezbičíkatá, která opět napadají buňky monocyto–makrofágového komplexu a retikuloendoteliálního systému.
Zatímco u lidí se rozeznává leishmanióza kožní a leishamióza vnitřních orgánů neboli viscerální, u psů má onemocnění podobu generalizovanou, postihující celý organismus, kůži i vnitřní orgány. Pacient je chudokrevný, trpí zvětšením jater a sleziny (hepatosplenomegalií), nedostatečností (insuficiencí) ledvin, bývá únavný a hubne, občas má horečku a krvácí z nosu, sliznice má bledé, mízní uzliny zvětšené, trpí průjmy. Kožní změny se nacházejí především v okolí ušních boltců, nozder, ramenních kloubů a na okrajích očních víček. Srst je na těchto místech řídká, lámavá, na kůži se tvoří granulomy (útvary vzniklé nahromaděním vazivové tkáně), které mohou ulcerovat (zvředovatět). V krevním obraze se zjišťuje leukopenie (snížení celkového počtu bílých krvinek), monocytóza (zvýšení počtu bílých krvinek zvaných monocyty) a anémie (snížení množství krevního barviva a počtu červených krvinek). Psi v oblastech, kde se leishmanióza vyskytuje trvale, vzdorují nákaze výrazněji, než ti, kteří se do nich dostanou z míst, kde onemocnění není běžné. Ovšem dostanou-li se psi pocházející z oblastí trvalého výskytu leishmaniózy např. do střední Evropy, objeví se u nich záhy příznaky onemocnění.
Diagnosticky se používají buď metody sérologické (průkaz specifických protilátek), případně biopsie kostní dřeně sterna (hrudní kosti) nebo mízních uzlin.

Léčba a prevence:
K léčbě se používají přípravky na bázi antimonu, které se podávají asi 3 týdny. Tato léčba však nezajišťuje úplné uzdravení.
Tam, kde se vyskytují flebotomové, je proti nim možno preventivně používat speciální repelentní přípravky. V našich podmínkách, kde flebotomové nežijí, se leishmanióza šířit nemůže. I když je pes považován za rezervoár této parazitózy, tam, kde chybějí komárci (flebotomové, koutule), nezbytní vektoři leishmanií, tento význam nemá.

Nyní se vrátím k Amee. Nakazila se nejspíše v roce 2005 na Korfu nebo v jižní Itálii. Příznaky onemocnění se s větší mírou objevily loni ke konci listopadu. V té době jsem byla doma se Sisi, která byla po operaci kolenního vazu. Amee začala pokašlávat, byla taková celá strnulá. Tak jsme jeli na veterinu a léčili se antibiotiky s chřipkou. Po týdnu se stav nelepšil, ale následoval další záchvat. Amee měla horečku a zase byla celá paralizovaná. Ja si všimla, že má zvětšenou uzlinu. Na veterině nasadili silnější antibiotika, ale po týdnu se stav zhoršil. Měla zvětšené další čtyři uzliny. Poté jsme řešili boreliózu, která byla vyvrácena. Uzliny byly stále zvětšené a stav se nelepšil. Střídaly se horečky. Nakonec se dělala biopsie z uzliny a po vyšetření nám došla šokující zpráva. Amee má lymfom (rakovina lymfatického systému). To vedlo k vyoperování mízní uzliny a k jejímu vyšetření. V době, kdy jsme čekali na výsledek bohužel nečekaně zemřela Sisi. To jsem pak byla paralizovaná já, protože hrozilo, že v nejbližší době ztratím Amee. Naštěstí se rakovina nepotvrdila. Výsledek vyšetření uzliny byl:"Reaktivní mízní uzlina". Amee se výrazně zlepšila a tak jsme usnuli "na vavřínech". Uzliny nikdy nesplaskly, střídavě byly zvětšeny více.

Bohužel tak v půlce června došlo ke zhoršení. To se opět projevovalo zvětšenýma uzlinama a pohybovými problémy. Vyvrcholilo to koncem června, kdy jí téměr chvilkově ochrnula zadní část těla. To vedlo k rozhodnutí, jedeme na Jaggy, je to páteř. Na Jaggy udělali vyšetření "komplet celého psa", protože Amee měla nateklé uzliny, klouby, střídavě kulhala na všechny končetiny a zrovna v ten okamžik měla i horečku. Takže jsme zjistili, že má všechny klouby z ortopedického hlediska naprosto vpořádku, vyšetření páteře se dělalo magetickou rezonancí a opět bez nálezu. No a uzliny, masivní výskyt Leishmanie. Pan doktor si jí tam chtěl hned nechat, jenže na léky jsme pak čekali tři týdny, takže jela domů. Dostala nějaky slabší lék, na který výborně zareagovala a do minulého pátka byla ve skvělé formě. Začala zase běhat za míčkem (já byla smířena s tím, že už v životě běhat za míčkem nebude), začala se opět osvalovat. V pátek měla zase záchvat, ale to byla "akce" na tři dny. Je přesně poznat kdy se to blíží. Od pondělí je na týden na klinice Jaggy, kde bere silný lék (bohužel má účinky jako chemoterapie u člověka) a tak musí být pod dohledem. Amee je velký závislák, aspoň v mých očich a tak teď prožívám jeden z nejhorších týdnů mého života. Zatím máme informace, že je vše v pořádku a tak doufám, že to dobře dopadne.

Z vyšetření vyplynulo, že je Amee víceméně zdravá až na toho parazita. Poslední dobou, jsem byla dobrmanem i děním kolem plemene, tak znechucená, že jsem byla přesvědčena, že už dobrmana nikdy mít nebudu a nebyla jsem si ani jista, jestli chci nějakého dalšího psa. Teď ve mě jiskří naděje, že mi přece nemůže každý dobrman umřít na páteř. Samozřejmě u Amee nelze nikdy vyloučit, že zemře na DCM či jiné srdeční specialitky, ale momentálně "kromě Leishmaniózi" je zdravá. Dokonce se podivovali, vzhledem k masivnímu výskytu, že má veškeré orgány vpořádku. Prý musí být velice silná.

Tento text jsem napsala i jako varování pro všechny, kteří chtějí se svým pejskem k moři. Proti této chorobě NEEXISTUJE PREVENCE. Riziko přenosu, lze snížit silnými repelenty nebo speciálním obojkem (teď si nevzpomenu na název, pokud bude zájem, dohledám a vložím). Tento parazit je přenosný i na člověka, četla jsem i studie, kdy popisovali nemoc u českých dětí, které se nakazili.

V případě, že máte s touto nemocí zkušenosti, ráda bych se podělila o zkušenosti a zážitky.

[Katka]

Foto Amee z neděle před zahájením léčby.

[Efa]

ahoj Katka, drzim palce aby sa to obratilo k lepsiemu!

[Lucie]

Ejmince držíme všichni pěsti

[Katka]

Holky diky. Zatim to vypada dobre. Amee zere, kadi, cura, venku je divoka a taha jak kun. V pondeli bude snad uz doma

[Nella]

Ahoj Katko,
vcera jsem s hruzou a slzami v ocich zjistila, ze moje krasnoucka Julinka, ani ne 2 leta fenka, ma Leishmania Canis..... uz nejakou dobu ziji v jizni Italii, kde mam i psy a tak to snad byla jen otazka casu.

Chtela jsem te poprosit o radu. Predne jsem trochu ubrecena, protoze zatim vsechny zpravy co jsou na internetu ne ze by pozitivne hovorili o vyleceni psa. Takze prosim, co by jsi mi doporucila, jake vysetreni postoupit, nasadili mi lecbu leky Milteforan (anti-leishmaniasis) a Allopurinolo Molteni...coz je lek proti tvorbe kyseliny mocove... aspon tak jsem to pochopila. Nicmene moje Julinka ma hrozitansky napadenou kuzi, videla jsem pri odberu krev... to ani nemelo barvu krve!!! A je cela takova domleta chuderka, moc dobre ji asi neni.

A mne taky ne.... Ocenim tedy jakoukoliv radu, na co dat pozor, co neopomenout, co proste udelat aby se pejsek vylecil a byl zase v pohode.

Dekuju ti moc moc!

Nella
Nella.b@seznam.cz

[Lucie]

Jelikož jsem se o tuto nemoc také zabývala, mohu vám říci jediné, obraťte se na MVDr. Hanzlíčka z kliniky Jaggy, co léčí Amee nebo na brněnskou fakultu. V této republice je bohužel málo těch, co by se s nemocí setkali a znali léčebné postupy. Bohužel tato nemoc vyléčitelná není. Můžete pouze díky docela drahým lékům potlačit příznaky. Je jen otázka, jak je vaše fena silná... Mohu vás ale ujistit, že nemoc není přenosná na člověka a to ani přímým kontaktem či na další zvíře. Je smutné, že se o této velmi zákeřné a velice rozšířené nemoci tak málo ví. Existují proti ní docela účinné antiparazitika. Udává se, že oni přenašeči nemoci - komáři (flebotomové, koutule) se vyskytují v přímořských oblastech, nicméne spolu s globálním oteplováním je to stále dál a dál od moře...Doporučuji všem, aby nepodcenili tyto zdánlivě exotické nemoci (první přenos Malárie byl zaznamén i v ČR na jižní Moravě!) a své psy chránili dostupnými prostředky.
Přeji vám hodně síly. Amee je důkazem toho, že s nemocí se bojovat dá. Tak hlavně neházejte flintu do žita.

[Nella]

Diky, napsala jsem jim mail, doufam, ze jsou schopni poskytovat poradenstvi i na dalku. Uvidime. Takze neexistuje ZADNE riziko pro mne, ze se nemoc na mne prenese? Mam jeste druheho psa, jeji maminku... ta je zatim zdrava...riziko tam existuje? Diky Nella

[Lucie]

Ne neexistuje, je popsán pouze případ přenosu z matky na plod. Poradenství na dálku nedoporučuji, doporučuji domluvit si s nimi schůzku osobně i se psem. Tady je to také o čase. Co mi Katka říkala, léky pro Amee vozí z Rakouska a jsou podávány na klinice po dobu několikati dní za pečlivého sledování.

[Nella]

Aha.... no to bude potiz, protoze jsem stale v jizni italii.... tak to se budu muset spolehnout na mistni lekare. Ale ti na to prisli okamzite, prohledli psa a prvni test na ktery sahly je test na Leishmania.... a po peti minutach byl vysledek na svete. Okamzite nasadili leky, ktere jsem si v lekarne vyzvedla. Lekar mne ujistil, ze se to v pohode vyleci... az konzultace s jinym veterinarem po telefonu mne znejistela, protoze ten rekl, ze se to nikdy nevyleci.... Tak jsem zacala hledat na internetu o tom informace ,kterych je mimochodem ZOUFALE MALO, a narazila jsem na tento pribeh. No uvidime.... snad tady s tim maji vice zkusenosti. Nezbyva nez duverovat. N.

[Lucie]

Aha, to jsem netušila. Itálie je tím docela zamořená. Psi jsou ale více odolnější, než ti naši z ČR. Bohužel opravdu nemoc léčitelná není. Nevím na jaké úrovni je italské veter.lékařství, ale protože pro ně je to nemoc běžnější než u nás, jistě si s tím lépe poradí. A zde cituji Dr. Svobodovou, která se tímto onemocněním na brněnské fakultě zabývá:

Pro zjištění eventuelní přítomnosti leishmánií v organizmu psa je nutné provést biopsii kostní dřeně hrudní kosti a bioptát vyšetřit.
K přenosu na člověka kontaktem se psem s leishmaniózou nedochází ani v případě krvácení.
Pokud budete zase cestovat, určitou ochranou proti přenašeči je obojek Scalibor s efektem proti flebotomům.

[Nella]

Proc je nutne provest biopsii kostni drene? Mate kontakt na tu lekarku?

Dik Nel

[Katka]

Proc je nutne provest biopsii kostni drene? Mate kontakt na tu lekarku?

Dik Nel

Ahoj Nelly,

biopsii kostní dřeně doporučuji, nemusíš se toho bát, měli by to udělat bez narkózy. A na 100% Ti potvrdí, jak na tom Julinka je. Taky by to chtělo zjistit stav ledvin.

co se týká Leishmaniózy je to fakt velký problém. Hodím ti sem jedno doporučení co mi přišlo ze Španělska:

Her dose of Alopurinol is 600 mg/day, you can give her in two times (300+300) every day, or in just one time (600), you must give her this every day during all her life.My vet usually lets the dogs rest of treatment (without treatment) during 1 month, in January, because is the month of the year with less risk.If you want to give her Glucantime, her dose is 10,9 cc every day and , if you want, you can give her it in two times ( 5,45+5,45) or in just one time.This must be during 45 days, by subcutaneous injection (under the skin).She doesn´t recommend to put it in the vein because by this way, it has shorter effect and makes big inflammation in vein (in spanish is called flebitis).Sometimes some subcutaneous injection develops a cyst, because of it it´s very important to give a very good massage in the zone of the injection until you notice that it has absorbed it. If she has pain in the zone of the injection (sometimes it happens), you can give her antiinflamatory ,like Metacam (Meloxicam) or Rymadil (Carprofeno), while she has this inconvenience (pain).

There is now one new treatment, made in Virbac laboratories, it´s called MILTEFORAN (Miltefosina).The dose for her should be 3,3 cc every day during 28 days.With this treatment you must still give her the Alopurinol too.

With bothe treatments it should be "ideal" to make her (after one month and a half) one general bloodtest (haematology and bioquimical) and proteinogram and titulation.She says that if you don´t understand what´s all this about bloodtest or you think that you can have any problem with it, you can tell her, and she will send you some test tubes to collect Amee´s blood and send them back to her, and she will fix all making all tests here in Spain.

Když jsme s panem doktorem diskutovali MILTEFORAN – přišel s tím jako s alternativou, tak říkal, že tam je riziko, že to nemusí přežít. Amee je už na druhé léčbě glucantimem, na který velmi pozitivně reaguje – pokud to má infuzně (což má zase riziko zánětu žil a prý kratší účinnost).

Co se týká přenosu na druhou fenu i na Vás, tak tě zklamu. Vzhledem k tomu, že jste stále v oblasti výskytu komára, který nemoc přenáší a hostitele (Julinku) doma, je pravděpodobnost, že to přenese na ostatní – přes toho komára. Kdyby jste byli v Čechách, tak by nemoc nebyla přenositelná.

Rozhodně doporučuji to co je v návodě s glucatnimem (je to přesně spočítané na váhu 33 kilo).

Držím palce a ráda se podělím o další otázky a zkušenosti.

Zdravím Katka

[Lucie]

Ahojka Káťo!
Jak je na tom teď Amee? Hodíš nám sem nějakou fotku? Jinak držím palce a myslím na vás...

[Katka]

Ahoj Lucko,

Amee je teď v Brně. Dostává zase glucantime, ale už je v druhé polovině léčby, takže pokud půjde vše tak jak má, v sobotu si pro ní pojedeme a doufám, že bude zase nějakou dobu bez potíží. Žádnou aktuální fotku nemám, tak sem hodím něco z konce řijna.