Stránka 1 z 1

neochota při aportu

PříspěvekNapsal: pát lis 21, 2008 7:16 pm
od Samurajka
Dobrý den!
Moc Vás prosím o pomoc s tímto problémem. Mám fenu amstafa se kterou pravidelně cvičím. Vím,že lidí, kteří s tímto plemenem cvičí není mnoho, ale já jsem se svým výběrem spokojená a hlavně fenu mám pro radost a ne pro závodní ambice.Nyní má fenka složeny zkoušky ZOP,ZPU 1,ZM a je připravena na zkoušku ZVV 1.
Ráda bych s ní zkusila i zkoušky IPO,ale ty jsou především o aportu a to je náš největší problém.Jeden z našich předních výcvikářů,který fenu dobře zná mi poradil následující postup: Fenu posadím na vyvíšené místo a aport ji vložím do tlamy,pomohu ji ho přidržet,pak dám povel pusť a dám ji pamlsek.říkal,že po určitém počtu opakování se vytvoří podmíněný reflex a bude po problému. Já už to ale takto dělám rok a půl skoro každý den a zlepšení sice je ale nepatrné. Fena po více opakováních sice tu činku uchopí a nepřekusuje,ale je to pomalé a je na ní vidět neochota. Dále mi bylo řečeno,abych dělala aport na vodítku a pokud fena činku neuchopí hned a v přímém směru tak mám cuknout vodítkem přes škrtící obojek a povel opakovat dokud činku neuchopí. Jenže když takto postupuji tak se fena k čince rozběhne ,někdy ji uchopí a je to v poho,ale většinou když nejsou ideální podmínky,je mokro a tak dále tak se sice činky dotkne zubama,někdy se i snaží ji uchopit,ale nezvedne ji a hned se přikrčí s ocasem mezi nohama ještě dřív než vůbec cuknu vodítkem,no a pak už je to úplně k ničemu a máme po výcviku.
Myslím,že fena úplně přesně ví,co po ní chci a nyní jsme v situaci,kdy je na čase použít důraznější metodu nácviku s nuceným aportem abych tak ukončila vzájemné trápení a celkovou rozladěnost ze společného výcviku.
Prosím V8s tedy laskavě o radu,jak potupovat,abych celou situaci ještě nezhoršila.
S pozdravem Míša a Janica

Re: neochota při aportu

PříspěvekNapsal: ned lis 23, 2008 4:58 pm
od Lucie
Dobrý den
mohla bych znát jméno onoho výcvikáře?

Re: neochota při aportu

PříspěvekNapsal: ned lis 23, 2008 5:45 pm
od Samurajka
Dobrý den, onen výcvikář je můj kamarád Ivo Eichler.

Re: neochota při aportu

PříspěvekNapsal: pon lis 24, 2008 9:24 am
od Ludek
Myslím,že fena úplně přesně ví,co po ní chci a nyní jsme v situaci,kdy je na čase použít důraznější metodu nácviku s nuceným aportem abych tak ukončila vzájemné trápení a celkovou rozladěnost ze společného výcviku.


Tímto jste pojmenovala ten největší důvod pro provedení nácviku silou.A je jedno zda se jedná o aport,stopu či odložení vsedě.Vy jste již nácvik par force započala,avšak síla kterou jste použila je nedostačující.Ona prvá fáze nácviku však vždy musí být plná radosti a chtíče bez ohledu na nějakou přesnost,rychlost,klid zákusu na čince.Až potom může přijít ta druhá fáze a to je právě zákus a odměna po povelu pust. No a potom,pokud jste vybudovala dostatečný chtíč a dostatečně po dobrém ukázala psovi co po něm chcete,byť to bylo jen na dlouhém vodítku,potom se již u 90-ti% psů nemusí použít síla pro vyběhnutí a uchopení.
Stále váhám,zda mám zveřejnit tuto nesmírně jednoduchou metodu protože vím, že budu v postupu který musí být dodržen, mnohými částečně ignorován a oni tak své psy nenávratně poškodí.
Takže zde je návod pro vás:
Otevřete si mou abecedu - díl jež je o motivaci a vzbuďte drive vašeho psa.Nebude to hned.Musíte být trpělivá.Použijte míček.Po týdnech,až si budete jistá že váš pes šílí,použijte pro dráždění činku.A mezitím se snažte s povelem aport dostat psa s míčkem do té polohy jak je popisovaná v abecedě o aportu.
Toto vám zabere minimálně 6 týdnů a to je má velmi optimistická prognóza.Do té doby vyjde pokračování aportu v PPČ a pokud ne( ještě nevím o čem budou následující díly),přijeďte a já vás naučím za jednu až tři lekce ,jak správně použít sílu.

Re: neochota při aportu

PříspěvekNapsal: pon lis 24, 2008 9:31 am
od Ludek
Ještě musím dodat,že pokud špatná příprava,potažmo použitá síla přivedly co se ochoty aportovat,psa do rekta nejtemnějšího,lze sílu použít bez onoho dráždění,chtíče etc.Výsledkem je však majoritně pomalý příchod a expression zvířete ukazuje,že na něj v nedávnu upadla železná vrata.
Ovšem je to cesta a i poté ( dum spiro spero) lze aport zrychlit a psa rozveselit.

Re: neochota při aportu

PříspěvekNapsal: úte lis 25, 2008 7:18 am
od Samurajka
Dobrý den!
Moc Vám děkuji za tak rychlou odpověď. Budu se snažit udělat vše tak,jak jste mi napsal. Abych řekla pravdu, byla bych moc ráda, pokud se mi podaří vzbudit u feny zájem o balonek. Zkouším to delší dobu,zatím ne moc úspěšně. Já jsem až do teď cvičila fenu na pamlsky, ale při tom právě postrádám ten radostný projev, navíc fena není žádný pažravec a tak občas špatně odhadnu, aby šla na výcvik opravdu hladová. O něco lepší zájem než o balonek má zatím o peška, je tedy možné použít ho pro výcvik místo balonku? Já to s tím balonkem budu zkoušet tak jak píšete ve svém článku. Myslím,že nejlépe by to šlo tak,aby viděla,jak si hraju s jinýma psama a záviděla jim ho. To by neměl být problém.Pracuji jako ošetřovatelka ve Zlínském útulku a tam je psů, kteří čekají na nějakou hru hromada.
Dnes jsem se setkala ještě s tímto názorem a ráda bych věděla , co si o něm myslíte:
Fenu jsem učila kousat na rukáv rozvíjením zloby,přes uličky a tak dále. Přesto není nijak nebezpečná a na figuranty neůtočí,kouše pouze na rukáv. Nedávno se to ale začlo zhoršovat,hlavně kvalita zákusu a fena kousla až po pořádném vydráždění.Vrátila jsem se tedy na začátek a začla s ní kousat na klín,formou hry.zlepšit kvalitu zákusu a rychlost.Zdá se mi to mnohem lepší. Je tedy možné, že neochota při aportu může být do jisté míry i výsledkem toho,jak jsem nacvičovala obrany,tedy bez dostatečného rozvíjení kořistnického pudu?
Udělá vše podle vašeho návodu a pokud se s tím do jara sama nevypořádám, tak našetřím a vyrazím ze Zlína za Váma do Prahy.
Ještě jednou moc díky
Míša a Janica