FÓRUM International dogschool K9

DOBERMAN HEAD BOBBING SYNDROME

�It�s a riddle wrapped in a mystery inside an enigma.� (Sir Winston Churchill, 10-1-39). Churchill was speaking of Russia at the time, but the words apply equally well to the condition known as Doberman Head Bobbing Syndrome. The Doberman Pinscher Foundation of America and veterinary neurologists across the country are receiving more frequent reports of the condition indicating either heightened awareness or increasing incidence. While no epidemiological studies have been done, the �gut feeling� is that we may be witnessing an emerging disease. The syndrome is one of many classified under the general term of �tremors�. Tremors are defined as rhythmic, oscillatory, involuntary movement of all or part of the body. The nervous or musculoskeletal systems are affected. Many breeds are afflicted with generalized tremor syndrome. Dobermans, Labradors, and English Bulldogs are all overrepresented with head tremors. Tremors in general are often the result of abnormalities in the brain, particularly in the cerebellum. Identified causes can be degenerative, congenital, inflammatory, immune mediated, or toxic.

In Dobermans, clinical features consist of a sudden onset of the tremor restricted to the head. In most cases the movement is up and down, but there are reports of side to side as well. The dogs appear to be conscious, responsive, and otherwise normal during an episode. Tremors typically stop spontaneously after several minutes and n some cases can be stopped temporarily by distracting the dog (for example, with food).

Diagnostic evaluation is typically normal, including neurological examination, blood studies, cerebral spinal fluid analysis and rain CTs and MRIs. There is no known effective treatment. Anti-seizure drugs such as Phenobarbital and bromide do not appear to help. Affected dogs do not develop other neurological deficits and in most cases the syndrome does not severely compromise the dog�s quality of life. In some cases the episodes eventually resolve.

The true nature of Doberman Head Bobbing Syndrome is unknown. Although focal epilepsy is possible, the lack of response to anti-seizure drugs suggests some other cause. Some neurologists have even gone so far as to suggest stereotypy as a cause. Stereotypy is the abnormal repetition of an action or abnormal sustained maintenance of a position or posture as seen in some phases of schizophrenia. While this diagnosis seems unlikely it does illustrate the myriad of potential causes that have been considered. Most likely, based on what is known about tremors in general, some type of movement disorder associated with pathology located in the cerebellum is involved.

The apparent risk in certain breeds suggests that genetic factors are involved. One veterinary neurologist has seen several affected Dobermans with a family history further supporting this, but no one seems to be aware of any pedigree analysis.

At this present time, there appears to be no research being done on Doberman Head Bobbing Syndrome. There certainly is enough anecdotal evidence suggesting a genetic cause of an emerging disease. Exercising caution in breeding Dobermans with a family history, even if the precise genetic mechanism for transmission is unknown, would seem, at least to this writer, to be prudent.

Submitted by C. David McLaughlin, DVM

Dr. McLaughlin is the retired director of Dundee Animal Hospital, which has 19 veterinarians on staff, providing specialty services and in-house 24-hour emergency and critical care. He currently serves as President of the Doberman Pinscher Foundation of America.

Reprinted with permission from the original article printed in Doberman Digest

SETKALA JSEM SE S TÍMTO U PSŮ NĚKOLIKA MÝCH KAMARÁDŮ,TAKŽE ZŘEJMĚ SE I TOTO STÁVÁ PROBLÉMEM DNEŠNÍHO DOBRMANA,PROTO BY MNE ZAJÍMALO,JAKÉ S TÍMTO PROBLÉMEM MÁ KDO OSOBNÍ ZKUŠENOSTI,OHLEDNĚ PSA SAMOTNÉHO,ALE NAPŘÍKLAD I DĚDIČNOSTI A VÝSKYTU U POTOMKŮ,....ATD.

Co vím, tak tento problém je daleko rozšířenější než si lidé myslí. Jen o tom každý mlčí. Vzhledem k tomu, že znám také pár dobrmanů co tím dle slov svých majitelů trpí, mohu říci, že tento problém dědičný zcela jistě je. (Jen pro upřesnění - 2 případy: 1. babička - vnučka - pravnučka a 2. matka - syn, dcera). U jednoho z těchto zvířat bylo děláno kompletní neurologické vyšetření včetně magnetické rezonance a závěr specialisty neurologa byl - jedinec je zcela zdráv, jedná se pouze o kosmetickou vadu. Mě osobně by zajímala pouze jedna věc - jestli tento syndrom byl zaznamenán ve větší míře i v letech před rokem 1990.
Osobně jsem se s tím setkala jednou u jednoho zvířete ve výcviku, kdy zrovna odpočívalo (podobné jak u druhého videa). Ale stačilo jej pouze vyrušit a okřiknout a ihned s tím přestalo. Ve výcviku žádné problém nemělo (koordinace pohybu atd.).

Mnichovská klinika i na toto téma otevřela studii - http://www.med.vetmed.uni-muenchen.de/f ... index.html

MOje starší fena (Deyna - bez PP) to měla, když dospívala, ne vždycky,ale kolikrát když se vzbudila tak takhle třepala hlavou. Vždycky jsem na ní promluvila a pohladila jí a přestalo to. Pak to samo odeznělo a takový 3 roky už se to neobjevilo. Jsou jí 4 roky.

Jeden ze zajímavých odkazů - http://www.champdogsforum.co.uk/board/topic/6545.html

Pokud máte chvíli čas, stačí projít pár dobrmaních fór a najednou zjistíte, že to nemá jen pár jedinců. A bohužel to je další specialitka plemene dobrman

NO,PRÁVĚ.ŽE JÁ KOUKALA NA NĚJAKÁ AMERICKÁ A JINÁ FORA A JE TOHO DOCELA HODNĚ.OSOBNĚ JSEM SE TADY U PSŮ S TÍM SETKALA JEN DVAKRÁT,ALE PODLE MĚ I ZDE JICH BUDE HODNĚ,JEN SE O TOM NEMLUVÍ.
TAKY DLE VŠEHO TO U NĚKTERÝCH MLADÝCH PSŮ SKUTEČNĚ ODEZNÍ S VĚKEM,...NO,TŘEBA SE PŘIDÁ VÍC LIDÍ A BUDEM CHYTŘEJŠÍ ZAS O NĚCO MÁLO.

Magdo, to tady nevyřešíš, nech to na Mnichově, na to je třeba pořádnej několikasethlavej soubor jedinců, aby se daly dělat rodokmenový analýzy na typ dědičnosti atd., jedinuý, co můžeš udělat, je apelovat na lidi, aby se do té studie zapojili, mají-li postižené zvíře.
Tady můžeš leza zaožit klub pro majitele postižených jedinců a pořádat společné procházky a výlety...ale na víc se v této laické úrovni neshrabe nikdo.

Jestli chytřejší nevím, ale alespoň zde majitelé takto postižených psů najdou aspoň nějaké informace (že by třeba někdo onen anglický článeček přeložil...?). Snad brzy přibudou nějaké další. Kdybych nevěděla dopředu o co jde, zřejmě bych byla dost vyděšená, při první zkušenosti. Navíc jsem ještě donedávna ani nevěděla, jak se toto "onemocnění" jmenuje. Jinak několik zdrojů uvádí, že pro 100% výsledek zda se jedná o Headbobbing Syndrome nebo nějakou vážnější poruchu je potřeba magnetická rezonance a to je záležitost dosti nákladná. V každém případě to porucha je a není potřeba ji zlehčovat. Pozitivní je, že psa v jeho žití nijak neomezuje, což se o jiných genet.onemocněních říct nedá.

Lucie já vyděšená byla, když jsem to u Deyny viděla a jelikož jsem s ní byla od malinka každý měsíc na veterině, kvůli zažívacím potížím, s šokem jsem říkala, co to zase je, to už není možný. Vždycky se jí to objevilo, když byla unavená a usnula, tak po probuzení. Na veterinu jsem s ní šla asi po třetím záchvatu, ale vet se s tím setkal jednou a myslím u labradora a pejskovi to prý přešlo samo. Prý to měl taky když dospíval jako my. Takže mi doporučil neurologické vyšetření v případě, že se to bude stupňovat, jinak že by ještě počkal jestli to přejde. Naštěstí to opravdu přešlo,měla to už jen jednou asi za týden po návštěvě veta a šlus, od tý doby máme pokoj a už se to neobjevilo. Tenkrát jsem i zjišťovala na netu co to může být,ale v podstatě jsem nic nenašla, jen nějaký obecný nic neříkající článek v angličtině.

konečne info.Tento syndróm ma prinútil nalepiť sa na internet,aj keď v práci za mňa vybavuje prácu asistentka,tak som compzačiatočník:)môjmu psíkovi sa to objavilo,keď mal polroka.Chodila som u nás na kliniku, vždy ho prehliadli, skásli ma, poslali domov a napísali do správy, že nenašli žiadne znaky ochorenia, že musím prísť v dannom momente záchvatu.Tak som v stave triašky nakladala psa aj o 3ráno, viezla na kliniku, kde do správy zapísali, že sa mierne chveje, zučtovali ma za pohot.príplatok a tvárili sa, ako keby som k lekárovi patrila ja. Toto trvalo njáky čas, pritom som sa dívala na trasúceho psa takmer každý večer..po obídení naších okr.kliník som vycestovala do Trnavy,čo máme 14Okm za majiteľom kliniky aj osobným priateľom, ktorý spravil všetky možné vyšetrenia, ronthgény a odhadol, že to bude njáky neur.problém a poslal ma do Jagy v Brne, nakoľko Trnava nemá mag.rezonanciu. Tam nás spravili 2xneurol. vyšetrenia,dali mu kúru na odčervenie pozostávajúcu z 30 tabliet a poslali nás domov(1 cesta=vzdialenosť 500km)..a stav sa nezmenil. Po opakovaných záchvatoch, som opäť naložila psa, vošla do kliniky s vetou, že sa už na trasúceho psa nemienim bezradne dívať a že skôr,ako mi nepovedia,čo mu je, neodídem. Pri každom záchvate som bola vydesená, ale hlavne bezradná. Po mojom naliehaní nám spravili mag.rezonanciu, kde zistili premnožené zápalové bunky, ktoré napadli miechu v oblasti hrudnej chrbtice. Vraj to môže byť z prechladnutia. Náš psík má lux koterec, ale nikdy tam nespal,máme ho v dome, tak to vylučujem. Bola som spokojná, že aspoň viem, čo mu je. Absolvovali sme 4 mesačnú liečbu antib. a 4x mag.rez. Celá liečba vyšla do 5Otis,ale tešila som sa. Bolo mi povedané, že trasy boli od bolesti, že psík je zdravý a je schopný uchovnenia. Začali sme cvičiť na bonitáciu, absolvovali sme pár výstav, vždy úspešne s cac. Ako keby mi všetku starostlivosť vracal späť, dokonca sa naučil choreografiu tanca so psom a to všetko tak rýchlo! Tešila som sa,psík pripravený na skúšky a je to tu zas! Pri rontgene do chovu, som mu dala spraviť snímku chrbta a daľší šok= spandyloza(zrastajú mu stavce) a opäť trasy
Teraz som od uchovnenia samozrejme upustila i keď mi bolo povedané, že sa s touto diagnozou uchovňuje, mne sa to to zdá nehumánne. Premýšlala som o kúpe druhého psa, lebo spandyloza je nevyspytateľná..ale kde? Neviem si to ešte úplne ujasniť. Ako nájsť, ktorý chovateľ je seriózny. Kontaktovala som chovateľku hneď na začiatku a povedala mi, že trasy sú normálne, keď psy niečo chcú. Nakoľko nemám skúsenosti, na začiatku som jej plne dôverovala..
Dúfam, že aj touto cestou sa postupne dostanem k info, ktoré mi pomôže pri výbere. Chcem sa poďakovať členom fóra, pozdravujem a držím palce!












, poslali nás domov, že psík je zdravý a stav sa nemenil.

Třes hlavy samozřejmě normální není...Je smutné, že chovatelé takto balamutí lidi - pokud se nepletu ve vašem případě se jedná o Halit Paša kennel. Mě osobně by zajímalo, zda váš pes má ony třesy nějak silné? Uvádí se, že většinou stačí psa vyrušit a třes ihned ustane. Dále pak podávání vitamínu B. Je rozumné, že jste se rozhodla pejska neuchovnit - kéž by bylo takových zodpovědnějších lidí více...Co se týče spondylozy, bohužel v chově dobrmana se začíná objevovat čím dál tím častěji. Nikdo vám ale nedá záruku na zdravé štěně. Pokud ale uvažujete o druhém dobrmánkovi, doporučuji se při výběru dívat jaké zdravotní testy mají rodiče (srdce, klouby, štít.žláza, wobller apod.), vybírat spíše po starších zvířatech (a ty také vidět). Pokud rodiče štěňátka aktivně pracují (závodí) a jsou staršího věku, je tam menší pravděpodobnost toho, že by měli onemocnění páteře, než když si vezmete štěňátka po fence, co se doma válí na gauči a jde max. jednou týdně někam na cvičák nebo výstavu. Dnes je výběr štěňátka hlavně o štěstí, takže vám ho ze srdce přeji

Dobrý den,
trochu patologického pohledu do každodenních strastí milovníků pinze´táků,
tenhle bizarní neurologický syndrom spadající do kategorie tremorů je dosud neprozkoumaná záležitost, když se to začalo objevovat, zvažovala se nějaká forma epilepsie,
byl to začátek 90. let, když se o tom tady začínalo mluvit, trpěl tím i můj pes Arne Tekram, ale další studie prokázaly, že to vůbec nereaguje na antiepileptickou léčbu a uzavíralo se to tehdy jako idiopatický tremor hlavy bez patologického nálezu a bez nějaké další kliniky, spíš kosmetická záležitost, vzhledem k tomu, že to nikterak psům neinterferovalo s životními projevy, ani se to nikdy nebralo jako věc vylučující z chovu.
Co vím, tak ani dneska se pohled nějak zásadně nemění, idiopatický tremor hlavy, zatím nikdo nepřišel na žádnou spojující patologii, viz i článek v záhlaví tématu, běží výzkumná studie v Mnichově, možná by se paní kleopatra do ní mohla taky zapojit...ale pochybuju, že se tam něco moc najde, to by se muselo jít přes funkční vyšetření mozku, PET-CT, SPECT a pod., podrobnou neuropatologii a stejně to skončí nějakým nesrozumitelným článkem, kdy všechny možnosti budou nakonec možné, tak jak to v neuropatologii většinou chodí, ono to tak totiž i je...

Jediný výstup to ale má: dobrman je pes, neboli zvíře domácí užitkové, čili mělo by se chovat tak, aby bylo skutečně fyzicky i psychicky schopné být užitkovým ve smslu naplnění svých vlastností až do vysokého věku, a dále plemeno dobrman je jedna velká rodina, čili u všech takovýchto bizarností je třeba zvažovat familiaritu a tedy reprodukcí předávaný gen zodpovědný za nakupení problému v populaci, a nechovat na zvířatech, která trpí klinikou vztahující se k sledovanému problému, nic víc a nic méně, cjov je věc výběrová a své geny mají dál předávat jen ti nejdokonalejší ve všech sledovaných komoditách zdraví-výkon-krása.
Chov bohužel z hlediska etiky není nárokový....není a nikdy nebude, je to věc chtění a chovatelské zodpovědnosti, s tím, že chtít můžu sebevíc, ale zdravý rozum mi musí říct, zda se tím chtěním chystám plemeni pomoct či uškodit .

Co se konkrétního pséka týče, jeho postižení třesem nesouvisí nikterak s nálezem na pateři, ani neurologicky nemůže, pokud měl nějaké zánětlivé onemocnění míchy hrudního úseku,
(mimochodem jak na NMR zjistili nakupení zánětlivých buněk????? to je doména neurobiopsie, nikoli zobrazovacích metod, buňku "enemárem" prostě neuvidí ani ten největší šarlatán, na to je třeba biopsie a mikroskop a hlavně patolog )
tak mohl mít jakékoli zánětlivé onemocnění měkkých tkání a vazů mezi obratli hrudní pateře a z toho sekundární srůsty, pokud ta tzv. spondylosa je v místě bývalého zánětu, neviděla bych to rovnou jako geneticky vázanou deformující spondylosu coby nosologickou jednotku, a zvěra bych s aspoň ročním odstupem zfotila od čenichu k ocasu, zda má ještě někde něco dalšího, abych věděla, na čem jsem. Ono je nemocí kostního a pojivového aparátu na tlustou bichli, a jen některé mají význam z hlediska chovu a genetiky.

Jak vybíraz zvíře druhé? ztotožnila bych se s popisem:

Lucie píše:vybírat spíše po starších zvířatech (a ty také vidět). Pokud rodiče štěňátka aktivně pracují (závodí) a jsou staršího věku, je tam menší pravděpodobnost toho, že by měli onemocnění páteře, než když si vezmete štěňátka po fence, co se doma válí na gauči a jde max. jednou týdně někam na cvičák nebo výstavu.

a doplním - menší riziko onemocnení JAKÉHOKOLI DRUHU, který snižuje užitkovost=pracovní uúpotřebitelnost zvířete, a to je to, o co nám jde.
s pozdravem stále prudící patlalog bennettová

Rozárko, jen takové doplnění ohledně té páteře (ale protože jsem totální laik, nevím jestli to k tomu vůbec sedí), ale na Jaggy dělají k té rezonanci i lumbálku a všechna možná krevní vyšetření (taky za ty peníze, aby ne). Možná by bylo fajn, kdyby sem Kleopatra vložila veter. zprávy z kliniky. Myslím, že by to zajímalo více lidí, co takové vyšetření vlastně obnáší.

Drahá Lůco, fascinuje mě, jak dokážeš své příspěvky upravovat. Včera tam o mé chovatelské stanici nebyla ani zmínka a ejhle, dneska večer už je to pes ode mě. No, vzhledem k tomu, že o tomhle případu víš houbeles, nehodlám s tebou jakkoliv diskutovat. Nicméně, i sama majitelka zjistila, že ten třes pro psa, jak píše Sali a jak se píše v tom anglickém textu na začátku této sekce, nic neznamená.
Jenže tady se jedná o zánětlivé onemocnění páteře v důsledku viru nebo bakterií, Rozárka by o tom napsala víc, já nejsem veterinář, takže ten třes patří k té bolesti, kterou to pejskovi způsobuje. Momentálně je zase po kůře antibiotikama a už je zase v pohodě. Jestli víš něco o spondylóze, tak na tu antibiotika fakt nezabírají.....
Takže si dej sakra pozor na slova, jako že balamutím majitelku a podobné výrazy. Ona sama si při psaní toho jejího příspěvku dávala pozor na to, aby tam padla zmínka o mě nebo o mé chovatelské stanici. Jak jsi to sakra vyšťourala, od koho ten pes je? Tak to by mě fakt zajímalo.
Paní jen zajímaly názory k tématu, než si o tom sama našla více informací. A jen tak zcela úplně nedůležitá informace, s pejskem je strašně spokojená. Kdyby neměli smůlu a díky veterinářům se nerozšířil ten zánět na páteři, mohli mít pokoj. Jenže slovenští veterináři nic nezjistili, a až opakované vyšetření magnetickou rezonancí to tenkrát náhodou našlo.
Aha, už vím odkud máš informace, i když je to velmi zajímavé: oni totiž dneska byli na Jaggy na vyšetření. Takže odtud vítr vane.
Nevím, jestli ti sem na tvoje fórum bude chtít paní něco psát o jeho vyšetřování, natož nějakou lékařskou zprávu. Protože zneužiješ a otočíš prostě všechno, co se ti hodí.

Ty jsi opravdu nemocná...pokud tě to zajímá, tak mi kleopatra psala soukromý e-mail a teď cituji onu podstatnou část, co mě fakt zvedla ze židle: "ked mal polroka, zacal mavat trasy hlavou a chovatelka mi povedala, ze je to normalne, ked nieco chcu..." Takže asi tak. A já osobně se k tvým psychotickým příspěvkům už vyjadřovat nebudu a majitelce pejska se tímto velice omlouvám, že jsem jí svou odpovědí na tomto fóru zřejmě způsobila problémy. A pokud nemáš něco k tématu tohoto fóra, tak tě opakovaně upozorňuji, že tvé příspěvky, které se netýkají přímo Doberman Headbobbing Syndrome budou vymazány. Nic ti nebrání si založit podsekci s patřičným názvem a tam presentovat své chovatelské praktiky.